|
|
†
|
|
(24. září 1923, Praha – 19. srpna 1994, tamtéž) byl český prozaik, autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si pak zvolil druhou světovou válku a holokaust. Většina jeho díla je autobiografická, často skrytě - téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti. Jeho dílo je někdy také autobiografickou travestií – např. Vévodkyně a kuchařka. Ve svém díle též mistrem masky, jinotajů a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil. Ve svých knihách se také často dopouští jen těžko odhalitelných žertů a se svými čtenáři nejednou hraje rafinovanou hru, která mnohým z nich zůstane neodhalena.
|
|
lepší, než ta se šikmou lampou zestrany....
úplně... uách tyvole.
ale jinak
myši natalie mooshabrove
pan theodor mundstock
spalovač mrtvol
btw co to preboha studujes?
A taky je hrozný, když tu fotku teda domů donesu a je něco blbě technicky. Jeblo by mě...
ale pokud tam někdo něco takového uvidí, je to fajn
je to prostě fotka asi krajiny
Anebo sem něco blbě pochopila spíš...?
nejdřív sem ji rád neměl, ale nějak mě začala bavit..
bez té první se neobejde, moji teorii "měla by obstát každá i sama o sobě, myslím neustojí.
pokud to ma symbolizovat rozevlatou dusi, tak pak jo